Sustainable Fashion Day: Jak na udržitelnou módu?
Móda je druhým nejšpinavějším průmyslem na světě, který zaměstnává více než 40 miliónů lidí. Intenzivní tlak k dosažení nejnižší ceny, enormní marže pro vlastníky a současně masová spotřeba devastují přírodu i lidské životy. Pracovní podmínky jsou díky tlaku na cenu tak otřesné a nebezpečné, že v některých případech zapříčíní smrt, jako v případě tragédie Rana Plaza. Pesticidy, které se používají k pěstování bavlny, poškozují zdraví nejen farmářům, ale plíživě a nepozorovaně i nám spotřebitelům.
Jak to změnit a vytvořit módní průmysl více udržitelněji? Jak mohou návrháři a spotřebitelé pomoci? Na tyto otázky se snažili odpovědět Kamila Boudová, organizátorka Sustainable Fashion Day a revolucionářka módy, Jaroslav Pašmik, Holger Brodkorb a další čeští odborníci, návrháři a podnikatelé na prvním Sustainable Fashion Day.
Níže najdete několik hlavních postřehů.
Jaroslav Pašmik
Sustainability Enthusiast, Community Organiser, Business Konsultant, Asistent na VŠE
“ Největší výzvou je decoupling, tedy oddělení negativních rysů od ekonomického růstu”. – Jaroslav Pašmik
Jaroslav polemizoval o naší definici slova udržitelnost, vysvětloval, že termín je třeba správně chápat. V našem moderním systému jsou určité aspekty, které fungují a další, které nefungují. Klíčové je „oddělit“ ty, co nefungují.
“Slovo udržitelnost samo o sobě nedává smysl. Co máme udržet? Proč? A jak dlouho? Udržitelnost je potřeba specifikovat. Udržitelnost je otázka udržení blahobytu a jeho rozšíření na celou populaci. A časové prodloužení ideálně donekonečna. Koncept naráží ale na určitý problém – to jsou systémy životního prostředí, kterými operujeme. 250 let jedeme v nějakém statusu quo a jsme závislí na uhlíkové ekonomice. A máme na to 30 – 35 let. Potřebujeme, aby ekonomika rostla dál, ale abychom oddělili ty negativní rysy. Potřebujeme, aby v průmyslu došlo k decouplingu. To je největší výzva .”
Jaroslav navrhl lepší definici prosperujícího a udržitelného života v limitech naší planety ve smyslu: dostatku udržitelného jídla a vody, čistých energií, zdravých a produktivních ekosystémů a lepší správu pro udržitelnou společnost.
Kamila Boudová
koordinátorka Fashion Revolution a zakladatelka Sustainable Fashion Day & Moyomi.com
“Cradle to cradle je pro mě odpověď na vše.” – Kamila Boudová
Kamila Boudová mluvila o tom, jaké kroky by měli návrháři podniknout, aby se módní průmysl stal udržitelnější, a zdůrazňovala význam přístupu “Cradle to Cradle .”
“Cradle to cradle je pro mě odpověď na vše. Abychom se neotrávili moc rychle, naším cílem je nulová spotřeba. Ale nulový konzum není sexy vizí. Systém cradle to cradle občany neomezuje. Není to tyranie a diktát, ve kterém jsou naše možnosti omezené, ale spíše cyklus materiálních a energetických proudů.”
Jak princip Cradle to Cradle (Z kolebky do kolébky) funguje? Znamená to vyrábět produkty tak, abychom je po jejich využití mohli vrátit opět do přírody nebo je recyklovat. Produkty jsou navrhovány tak, aby se na konci jejich životního cyklu daly dekomponovat a jejich jednotlivé části využít v dalším koloběhu. Vše je od začátku plánováno tak, že se žádná část výrobku nestane odpadem. Každá část se stane surovinou pro další, nový produkt.
Zdroj: www.carolaebi.com
Kromě samotného návrhu výrobku, Kamila také zmiňovala další prvky, které je třeba zvážit, jako je energie, transparentnost, místo výroby a respektování rozmanitosti. Za prvé, udržitelné podnikání musí nalézat způsoby, jak využít čistou energii jak pro výrobu, tak pro kanceláře, obchody a dopravu. Dále musí existovat transparentnost okolo původu materiálů, garantované etické podmínky v produkci a sdílení těchto informací zákazníkovi. Jak řekla Kamila: “Transparentnost není jen nástroj pro sebekontrolu, ale i možnost pro zákazníka vytvářet vlastní volbu.”
Na ideálním udržitelném místě produkce najdeme všechny materiály, řemesla a technologie, kde je možné použít lokální produkty. Příkladem je francouzská značka Veja, která se rozhodla vyrábět nejekologičtější tenisky na světě. Všechny materiály jako je guma, bavlna a kůže se nacházejí v Brazílii, stejně jako jejich továrna i sídlo firmy.
A konečně, klíčovým aspektem udržitelné módy je respekt rozmanitosti, což znamená individuální řešení spíše než následování trendů. Jak řekla Kamila: “Proč kopírovat a všechno mít stejné? Nechte se inspirovat přírodou a tím, co příroda nabízí v dané lokalitě.”
Holger Brodkorb
Zakladatel a Ředitel Ragwear
Udržitelné módní značky by měl být nový standard. Neexistuje žádná výmluva – mělo by to být normální.“ – Holger Brodkorb
Holger, zakladatel a ředitel módní značky Ragwear, mluvil o tom, jak udělat z konvenční módní značky značku udržitelnější. “Každý by měl převzít odpovědnost. Jde o to, co jako podnikatel, co mohu udělat ve své firmě. Za prvé jsme značku kompletně změnili na veganskou, tedy žádné kůže ani testování na zvířatech. Značka má certifikát Fairwear a nadcházející kolekce je organická.
Holger zdůrazňoval důležitost znalosti subdodavatelů. Ačkoliv své oblečení vyrábí v Číně, Holger tam pravidelně osobně dojíždí dohlížet na podmínky v továrnách. Zdá se, že na západě nemáme dostatek informací ohledně standardů v čínských továrnách. “Výroba v Číně se výrazně změnila, podmínky jsou na daleko vyšší úrovni. Průmysl se začal pohybovat, protože ceny jdou nahoru. Mám se svými dodavateli obchodní vztah delší než 15 let. Jsem velkým fanouškem Číny. Mám tam osobní vztahy a naše firma tam má vlastní továrnu.”
Ačkoliv, Holger poznamenal, měl v Číně ze znečištěného ovzduší první astmatický záchvat, což je jasné znamení, že je věci třeba změnit.
„Zaměřuji se na změnu mého vlastního prostředí. Je to Podnikání 2.0. Mnoho se toho děje, především ve vzdělání.“
„Musím respektovat mé vlastní distribuční kanály. Moje priority jsou následující: 1. dobrý design, 2. konkurenceschopné ceny a 3. zdravá marže. Naše výroba je dražší a kdo na to doplácí? Já. Ale to je moje strategie. Je to urgentní a potřebné. Nekoukám se pouze na svůj vlastní zisk, ale mám širší perspektivu… Mezera se uzavírá.“
